Proč tvá cizí řeč zní jako od robota? Chybí ti totiž jedna „tajná ingredience“

Měl(a) jsi někdy pocit, že i když ses naučil(a) tisíce slovíček a pročetl(a) tlusté gramatické učebnice, ale jakmile jsi měl(a) skutečně promluvit s cizincem, okamžitě jsi zamrzl(a)?

Buď ti mozek zůstal prázdný, nebo jsi ze sebe dostal(a) jen suchá slova, jako bys recitoval(a) text z učebnice. Jakmile začal(a) druhý(á) mluvit rychle, nestíhal(a) jsi, a trvalo věčnost, než jsi ze sebe dostal(a) celou odpověď. Ten pocit byl, jako bys byl(a) naprogramovaný(á) robot – strnulý(á) a trapný(á).

Kde je tedy problém?

Dnes bych se s tebou chtěl(a) podělit o jedno tajemství: Nechybí ti víc slovíček ani složitější větné konstrukce, ale jedna "tajná přísada", která jazyk "oživí".

Učení cizího jazyka si představte jako vaření

Zkusme si učení cizího jazyka představit jako vaření nějakého jídla.

Učebnice a aplikace na slovíčka ti daly ty nejčerstvější ingredience (slovní zásobu) a nejpřesnější recept (gramatiku). Přesně jsi dodržel(a) postup, gram soli, lžička oleje, nic nechybělo. Teoreticky by tohle jídlo mělo být dokonalé.

Proč ale to, co uvaříš, vždycky působí, jako by tomu chyběla "duše"? Zatímco jídlo od šéfkuchaře z restaurace nebo "jen tak" narychlo uvařené domácí jídlo od tvé mámy má vždycky ten "šmrnc" a je nezapomenutelné?

Protože ovládají tajemství, které v kuchařce nenajdeš: koření.

Ta zdánlivě náhodná cibule, zázvor a česnek, trocha sójové omáčky pro zvýraznění chuti, kapka sezamového oleje před podáváním – to všechno je "koření". A v jazyce je tímto kořením to, co nám učitelé kdysi vytýkali a co bylo považováno za "neformální": slovní vata a výplňová slova (Filler Words).

Ve španělštině se jim říká muletillas. Nejde o jazykové chyby, nýbrž o klíč k tomu, aby byl rozhovor lidský, plynulý a přirozený.

Jaký zázračný účinek má tato "přísada"?

1. Získá ti drahocenný čas na přemýšlení

Když si povídáme s rodilým mluvčím, náš mozek potřebuje čas na zpracování informací a formulování myšlenek. V tu chvíli ti jednoduché výplňové slovo, stejně jako trocha rýžového vína, kterou šéfkuchař přidá při obracení jídla v pánvi, nejenže dodá jídlu aroma, ale také ti získá cenné desetiny sekundy na přípravu dalšího kroku.

Namísto trapného ticha je přirozenější říct "Ehm..." nebo "Takže...", a nechat konverzaci pokračovat v přirozenějším rytmu.

2. Zníš díky nim víc jako "místní"

Nikdo nemluví, jako by psal(a) akademickou práci. Přirozená konverzace je plná pauz, opakování a spontánních citoslovcí. Tato výplňová slova jsou jako "cibule, zázvor a česnek" jazyka – dodávají tvému projevu chuť a rytmus.

Až je začneš používat, s úžasem zjistíš, že už nejsi chladný jazykový stroj, ale spíš živý a citlivý člověk z místa.

3. Oživí konverzaci

Často se příliš soustředíme na "jak mám odpovědět" a zapomínáme, že "komunikace" je obousměrná.

Slova jako "Opravdu?", "Rozumím", "Víš?" jsou jako naše česká "Hm hm", "Přesně", "A co dál?", vysílají protistraně signál: "Poslouchám, mám zájem, pokračuj(te)!" Díky nim se rozhovor z tvého "sólového představení" promění ve skutečnou interakci s oboustrannou odezvou.

10 super praktických španělských "kořenících slov"

Jsi připraven(a) okořenit svou španělštinu? Vyzkoušej tyto super autentické muletillas.

Když potřebuješ "natáhnout" čas...

Emmm…
- Je to spíše zvuk, ekvivalent českému "Ehm..." nebo anglickému "Um...". Je ideální, když potřebuješ přemýšlet, co říct dál.
- “¿Quieres ir al cine?” “Ehm… nech mě se podívat do diáře.” (“Chceš jít do kina?” “Ehm… podívám se do diáře.”)
Bueno…
- Znamená "dobře", ale jako výplňové slovo je spíše jako anglické "Well...". Může sloužit k zahájení věty, vyjádření váhání nebo ti dá trochu prostoru na přemýšlení.
- “¿Te gustó la película?” “No… moc ne.” (“Líbil se ti ten film?” “No… moc ne.”)
Pues…
- Stejně jako Bueno, i tohle je univerzální výplňové slovo, znamená "takže..." nebo "no...". Uslyšíš ho v každé konverzaci.
- “¿Has hecho la tarea?” “Tak… ne.” (“Udělal(a) jsi úkol?” “Tak… ne.”)
A ver…
- Doslovně znamená "ať se podívám...", používá se úplně stejně jako v češtině. Použij ho, když potřebuješ přemýšlet nebo se rozhodnout.
- “¿Qué quieres comer?” “Ať se podívám… možná pizzu.” (“Co si chceš dát k jídlu?” “Ať se podívám… možná pizzu.”)

Když potřebuješ vysvětlit nebo doplnit…

Es que…
- Odpovídá "jde o to, že..." nebo "problém je, že...". Je to nejlepší úvod, když potřebuješ vysvětlit důvod nebo podat zdůvodnění.
- “¿Por qué no viniste a la fiesta?” “Jde o to, že jsem musel(a) pracovat.” (“Proč jsi nepřišel(la) na večírek?” “Jde o to, že jsem musel(a) pracovat.”)
O sea…
- Používá se k upřesnění nebo dalšímu vysvětlení toho, co jsi právě řekl(a), odpovídá "to znamená..." nebo "myslím tím...".
- “Llego en cinco minutos, o sea, estaré un poco tarde.” (“Dorazím za pět minut, to znamená, že budu trochu pozdě.”)
Digo…
- Řekl(a) jsi něco špatně? Neboj se! Použij digo k opravě, znamená to "chtěl(a) jsem říct...". Pro začátečníky je to doslova spása.
- “La cita es el martes… chtěl(a) jsem říct, el miércoles.” (“Schůzka je v úterý… chtěl(a) jsem říct, ve středu.”)

Když potřebuješ interagovat nebo si něco potvrdit…

¿Sabes?
- Na konci věty znamená "Víš?", používá se k získání souhlasu nebo k ujištění, že tě druhá strana poslouchá.
- “El nuevo restaurante es increíble, víš?” (“Ta nová restaurace je úžasná, víš?”)
Claro
- Znamená "samozřejmě", používá se k vyjádření silného souhlasu, abys protistraně řekl(a) "úplně s tebou souhlasím".
- “¿Crees que es una buena idea?” “Jasně!” (“Myslíš, že je to dobrý nápad?” “Jasně!”)
Vale
- Obzvláště často se používá ve Španělsku, odpovídá "dobře" nebo "OK", a znamená, že jsi pochopil(a) nebo souhlasíš.