Proč se Harvard nejmenuje „Americká národní univerzita“? Světové dějiny skryté v názvech škol jsou úchvatnější, než si myslíte.

Napadla vás někdy jedna otázka?

Kolem nás existují „národní“ univerzity jako Tsinghua nebo Tchajwanská univerzita, a Rusko má také spoustu „národních“ univerzit. Proč se ale v názvech těch nejprestižnějších světových univerzit, jako je Harvard, Yale, Oxford nebo Cambridge, nenachází slovo „národní“ (National)?

Ještě podivnější je, že ve Velké Británii existuje „Imperial College“, znějící velmi majestátně; zatímco Německo a Japonsko po druhé světové válce usilovně mazaly z názvů univerzit slova jako „říšský“ nebo „národní“.

Co se za tím vším skrývá? Má snad slovo „národní“ v zahraničí nějaký význam, o kterém nevíme?

Dnes odhalíme toto tajemství ukryté v názvech univerzit. Ve skutečnosti, pojmenovat univerzitu je jako pojmenovat restauraci – jméno není jen označení, ale spíše manifest.

První typ restaurace: „Domácí kuchyně u Wanga“ – Místní univerzity sloužící komunitě

Představte si, že byste chtěli otevřít restauraci v Americe. Nazvali byste ji „První božský kuchař Ameriky“? Pravděpodobně ne. Spíš byste ji pojmenovali „Kalifornská sluneční kuchyně“ nebo „Texaský BBQ dům“. To zní přátelsky, autenticky a jasně to všem sděluje: Sloužím obyvatelům tohoto místa.

Přesně tato logika platí pro americké „státní univerzity“ (State University).

Například University of California nebo University of Texas – jejich názvy zdůrazňují „stát“ (federální stát), nikoli „národ“. Jde o velmi chytrý přístup, který nejenže odráží veřejnou povahu univerzity sloužící daňovým poplatníkům daného státu, ale také obratně obchází potíže, které by slovo „National“ mohlo přinést.

Protože v Americe a mnoha západních zemích je „nacionalismus“ (Nationalism) velmi citlivé slovo, které snadno evokuje válku, konflikty a xenofobii. Použití slova „State“ namísto „National“ je proto, stejně jako pojmenování restaurace „Domácí kuchyně u Wanga“, nenápadné, pragmatické a zaměřené na poskytování nejlepších služeb sousedům a místní komunitě.

Druhý typ restaurace: „První čínská věž“ – Vlajkové lodě univerzit reprezentující národní prestiž

Samozřejmě, někteří majitelé restaurací jsou ambiciózní a chtějí být celonárodními etalonem. Svoji restauraci by pojmenovali „První čínská věž“ nebo „Hlavní pobočka Pekingské kachny“. Jakmile se takové jméno objeví, vyzařuje z něj sebevědomí typu „kdo jiný než my“, není to jen restaurace, ale reprezentace národní kulinářské scény.

V některých zemích hrají tuto roli „národní univerzity“.

Například „Australian National University“ nebo „National University of Singapore“. V těchto zemích je „National University“ obvykle jen jedna, je to akademická vlajková loď, budovaná s úsilím celého národa, a reprezentuje nejvyšší úroveň celé země. Její název je zářivou vizitkou národa.

To se zcela liší od situace, na kterou jsme zvyklí, kde existuje mnoho „národních“ univerzit. Tam „National“ znamená jedinečné a prestižní postavení.

Třetí typ restaurace: „Japonská jídelna dobytí“ – Císařské univerzity s otiskem agrese

Nyní si představte tu nejděsivější situaci.

Restaurace, která se nejmenuje domácí kuchyně ani první věž, ale „Japonská jídelna dobytí“ nebo „Germánská excelentní hostina“, a která je otevřená na okupovaném území. Účelem této restaurace není vařit, ale svým názvem a existencí neustále připomínat místním: „Byli jste námi podmaněni.“

Proto se slova „National“ a „Imperial“ (říšský/císařský) stala v historii tak „toxickými“.

Během druhé světové války zřídily nacistické Německo a Japonské císařství v okupovaných oblastech takzvané „říšské univerzity“ (Reichsuniversität / 帝国大学). Tyto školy byly nástroji k prosazování kulturní agrese a rasové asimilace; jejich názvy byly jako historické tetování vytesané na tváři, plné násilí a útlaku.

Po válce se tyto názvy staly ostudnou potupou. Německo, Japonsko i další evropské země rychle vymazaly tyto názvy univerzit z historie. Všichni se stali mimořádně ostražitými vůči slovu „National“, obávali se, že by mohlo být spojováno s fašismem a imperialismem.

Proto dnes na evropském kontinentu jen stěží najdete univerzitu s názvem „National“. Dokonce i historická nizozemská „Rijksuniversiteit“ (doslova Národní univerzita) se při vnější propagaci raději obratně překládá do neutrálnějšího „State University“, aby se předešlo jakýmkoli nežádoucím asociacím.

Světový pohled za názvy univerzit

Nyní se vraťme k těmto názvům a vše bude jasné:

Amerika používá „státní“, což je pragmatismus zdůrazňující službu regionu.
Británie si ponechala „Imperial College“, jako starý šlechtic, který nezapomněl na slávu impéria, nad nímž slunce nikdy nezapadalo; historický odkaz byl zachován.
Austrálie a Singapur používají „národní“, což je národní vizitka, která ukazuje špičkové sebevědomí.
Kontinentální Evropa se obecně vyhýbá „národnímu“, což je reflexe historie, opatrně se distancující od obtížné minulosti.

Jednoduchý název univerzity však skrývá světový, historický a hodnotový pohled dané země. Říká nám, že jazyk je mnohem víc než jen kombinace doslovných významů. Za každým slovem se usazuje kultura, historie a emoce.

Přesně to je na mezikulturní komunikaci nejvíce fascinující a zároveň nejnáročnější. Jednoduchý strojový překlad vám možná řekne, že „National“ znamená „národní“, ale nedokáže vám sdělit tisíce významů, které má v různých kontextech – je to sláva, zodpovědnost, nebo jizva?

Chceme-li skutečně porozumět světu a vést hluboké rozhovory s lidmi z různých kulturních prostředí, musíme vidět příběhy skryté za těmito slovy.

A to je právě skutečný smysl komunikace.

*Chcete vést hluboké rozhovory s lidmi z celého světa a porozumět kulturním příběhům za jejich jazykem? Vyzkoušejte Intent! Je to chatovací aplikace s integrovaným špičkovým AI překladem, která vám umožní překonat jazykové bariéry, plynule konverzovat s kýmkoli na světě a skutečně si navzájem porozumět.*