Přestaňte se „učit“ cizí jazyky, měli byste se s nimi spřátelit
Mnohým z nás se to stalo:
Po deseti letech učení angličtiny ve škole, nastudování bezpočtu slovíček a drtění bezpočtu gramatických pravidel, jsme potkali cizince a po dlouhém váhání z nás vypadlo jen „Hello, how are you?“. Proč je to učení jazyků tak bolestivé a k ničemu?
Problém možná spočívá v tom, že jsme od začátku zvolili špatný směr.
Jazyky vždycky vnímáme jako „akademickou disciplínu“, kterou je třeba studovat, ale ve skutečnosti jsou spíš jako „živá bytost“, která čeká, až ji poznáme a spřátelíme se s ní.
Zamyslete se: jak se spřátelujete?
Nezačnete hned zkoumat něčí „gramatickou strukturu“ ani ho žádat, aby recitoval svůj životopis. Budete si s ním povídat, poslouchat, jakou má rád hudbu, dívat se, jaké seriály rád sleduje, sdílet si navzájem vtipy a příběhy. Jste ochotni s ním trávit čas, protože máte rádi „tu osobu“ jako takovou.
S jazyky by to mělo být podobně.
Tajemství, jak se z „jazykového propadáka“ stát mistrem
Mám kamaráda, který se právě díky „spřátelení se“ s jazyky proměnil z uznávaného „jazykového propadáka“ v mistra, který mluví několika cizími jazyky.
Když chodil do školy, nešla mu ani angličtina, ani francouzština, ani španělština. Zvláště španělština – ačkoli se jeho rodné portugalštině tak podobala, přesto propadl u zkoušky. Nesnášel memorování, při vyučování se vždycky rozptyloval a v hlavě mu viselo jen to, že po škole půjde hrát fotbal.
Tradiční třída byla jako trapné rande naslepo, kde mu vnucovali „předmět“, o který neměl zájem, takže samozřejmě chtěl jen utéct.
Ale kupodivu jazyky měl v hloubi duše vždycky rád. Chtěl rozumět, o čem se baví jeho španělští sousedé, a toužil po francouzské kultuře. Skutečná změna nastala, když našel důvod, proč se s těmito jazyky „spřátelit“.
Každé léto byl jejich prázdninový dům u moře vždycky plný života, příbuzní a přátelé mluvili různými jazyky. Když se všichni bavili francouzsky o tehdejších hitech a kultovních scénách z filmů, vždycky se cítil jako outsider, který nemůže nic říct.
Ten pocit „chtít se k nim přidat“ je jako když se chcete připojit k super partě přátel, a tak se začnete nevědomky zajímat o jejich záliby. Začal aktivně poslouchat francouzské písně a sledovat britské seriály, protože chtěl mít s rodinou a přáteli více společných témat k hovoru.
Vidíte, to, co ho hnalo k učení, nebyly známky z testů, nýbrž „pocit propojení“ – touha být propojen s lidmi a kulturou, které má rád.
Když teď dokáže jen tak mimochodem zabroukat starou francouzskou píseň a rozesmát všechny kamarády, ten pocit úspěchu je mnohem hmatatelnější než jakákoli vysoká známka z testu.
Jak se „spřátelit“ s jazykem?
Když si tohle uvědomíte, metoda se stane neobyčejně jednoduchou. Můj kamarád shrnul tři hlavní kroky, podobně jako tři fáze navazování nových přátelství:
První krok: Najděte „společná témata“, nikoli „praktické cíle“
Mnozí, když se učí jazyky, se nejprve ptají: „Který jazyk je nejužitečnější? Který vydělá nejvíc peněz?“
To je jako když se s někým spřátelíte jen kvůli jeho rodinnému zázemí; takový vztah je odsouzen k zániku.
Skutečná motivace pramení z vaší upřímné lásky. Máte obzvlášť rádi japonské anime? Pak se učte japonsky. Jste posedlí korejským K-popem? Pak se učte korejsky. Myslíte si, že atmosféra francouzských filmů je jedinečná? Pak se učte francouzsky.
Když se skutečně ponoříte do kultury, kterou milujete, vůbec nebudete počítat, „kolik hodin jste se dnes učili“. Ponoříte se do ní přirozeně, jako když sledujete seriály nebo posloucháte hudbu, a budete si ten proces užívat. To je ten nejsilnější a nejtrvalejší motor učení.
Druhý krok: Vytvořte „každodenní kontakt“, nikoli „plánovaná rande“
Při přátelení je důležitá každodenní přítomnost, nikoli „formální rande“ jednou za uherský rok.
Přestaňte se nutit sedět každý den hodinu se vztyčenou hlavou a drtit se nudných učebnic. Začleňte učení jazyků do své každodenní rutiny a nechte je, aby se staly zvykem.
Můj kamarád to dělá takto:
- Ráno: Zatímco si čistí zuby a připravuje kávu, poslouchá 30 minut francouzský zvuk a nahlas opakuje. Tyto jednoduché domácí práce nevyžadují přemýšlení a jsou ideální pro „trénování uší“.
- Při chůzi: Denně ujde přes deset tisíc kroků a tento čas využívá k poslechu francouzských podcastů. Zároveň si procvičuje tělo i sluch.
Tento způsob „mimochodného“ učení výrazně snižuje obtížnost udržení. Protože nepřidáváte nový úkol, nýbrž využíváte čas, který byste beztak strávili.
Třetí krok: Odvážně „začněte mluvit“, nikoli „perfekcionismus“
Při styku s novými přáteli se nejvíce bojíme mlčet z obavy, že řekneme něco špatně.
Podstatou jazyka je komunikace, nikoli recitační soutěž. Nikdo se vám nebude smát kvůli pár gramatickým chybám. Naopak, vaše úsilí a odvaha vám vynesou respekt a přátelství.
Takže se odvážně projevujte. I kdybyste si na ulici jen pro sebe nahlas opakovali, jako to dělal můj kamarád (dokonce si ho přátelé jeho přítelkyně spletli s psychicky nemocným člověkem). Nasaďte si sluchátka a ostatní si budou myslet, že telefonujete, což vám pomůže překonat počáteční strach.
Opakování a napodobování je nejrychlejší způsob, jak jazyk „zvnitřnit“ a udělat si ho svým. Vaše ústa si vytvoří svalovou paměť a váš mozek si zvykne na nové výslovnosti a rytmus.
Takže zapomeňte na gramatická pravidla a seznamy slovíček, ze kterých vás bolí hlava.
Nejlepší způsob, jak se učit jazyky, je nebrat to jako „učení“.
Najděte si kulturu, která vás nadchne, začleňte ji do svého každodenního života a pak se odvážně projevte, abyste navázali skutečné spojení.
Až budete připraveni proměnit svou lásku k jazyku v přátelství s více lidmi po celém světě, nástroje jako Intent vám pomohou udělat první krok. Jedná se o chatovou aplikaci s vestavěným AI překladačem, která vám umožní snadno komunikovat s rodilými mluvčími po celém světě hned od prvního dne, i když nemáte velkou slovní zásobu. Je to jako mít při prvním rozhovoru s novým přítelem vedle sebe tlumočníka, který vám rozumí.
Nyní se sami sebe zeptejte: Se kterým jazykem byste se nejraději spřátelili?