Neučíš se „cizí jazyk“, ale odemykáš nový svět

Máš někdy takový pocit?

Strávil jsi spoustu času učením se slovíček nazpaměť, drtil jsi gramatiku a stáhl jsi si do telefonu několik výukových aplikací. Ale když se naskytla příležitost, stejně jsi nemohl otevřít ústa. Studoval jsi tak dlouho angličtinu, japonštinu, korejštinu… a nakonec to připadalo, jako bys dělal nekonečnou dřinu.

V čem je problém?

Možná jsme se hned od začátku mýlili. Učení jazyka není vůbec zkouška, ale dobrodružství.

Představ si, že učení se jazyku je jako objevování neznámého města, ve kterém jsi nikdy nebyl.

Tvůj slovník a gramatické poznámky jsou jako mapa. Je velmi užitečná, ukáže ti hlavní cesty a kde jsou slavné památky. Ale pokud se budeš dívat jen na mapu, nikdy neucítíš dech tohoto města.

Co je skutečné město? Je to kavárna s vůní kávy linoucí se zpoza rohu ulice, hudba linoucí se z uliček, jedinečný úsměv na tvářích místních lidí, jejich interní vtipy, kterým rozumí jen oni, když si povídají. To je duše města.

Mnoho z nás se učí cizí jazyky, jako by drželi mapu, ale nikdy se neodvážili vstoupit do města. Bojíme se ztratit (říct něco špatně), bojíme se, že se nám budou smát (špatná výslovnost), a tak raději zůstaneme v hotelu (komfortní zóna), znovu a znovu studujeme mapu, dokud ji nebudeme znát nazpaměť.

A výsledek? Stali jsme se „mapovými experty“, ale ne „cestovateli“.

Skuteční jazykoví mistři jsou odvážní dobrodruzi.

Vědí, že mapa je jen nástroj a skutečný poklad se skrývá v neoznačených uličkách. Jsou ochotni odložit mapu a jít vpřed se zvědavostí.

• Nejenže se učí slovo „jablko“ nazpaměť, ale jdou na místní trh a ochutnají, jak chutná tamější jablko.
• Nejenže se učí „ahoj“ a „děkuji“, ale odvážně se pouští do rozhovorů s lidmi, i když zpočátku musí jen gestikulovat rukama.
• Nejenže studují gramatická pravidla, ale sledují filmy z dané země, poslouchají jejich písně a cítí jejich radosti i strasti.

Dělat chyby? Samozřejmě, že se budou dělat chyby. Ztratit se? To je na denním pořádku. Ale každá chyba, každé zabloudění je jedinečný objev. Může se stát, že se zeptáš na špatnou cestu a místo toho objevíš nádherné knihkupectví; můžeš použít špatné slovo a místo toho vyvoláš u druhého srdečný smích, což okamžitě zkrátí vzdálenost mezi vámi.

To je ta pravá radost z učení jazyka – ne pro dokonalost, ale pro spojení.

Takže přestaň vnímat učení cizího jazyka jako úkol, který je třeba zdolat. Vnímej to jako dobrodružství, které můžeš začít kdykoli.

Odhoď posedlost „musím se naučit celou knihu, než promluvím“. To, co skutečně potřebuješ, je odvaha vyrazit hned teď.

Samozřejmě, dobrodružství o samotě může být trochu osamělé a strašidelné. Co kdyby existoval kouzelný průvodce, který by mohl postavit most mezi tebou a místními lidmi, abys mohl směle komunikovat hned od prvního dne?

Dnes nástroje jako Intent hrají tuto roli. Je to jako tvůj živý překladatel v kapse, který ti umožní, když si povídáš s lidmi z celého světa, dočasně zapomenout na gramatické starosti a soustředit se na pochopení myšlenek a pocitů druhých. Není to podvádění, ale tvoje „první letenka“ k zahájení dobrodružství, která ti pomůže udělat ten nejtěžší krok.

Nedovol, aby se jazyk stal zdí; ať se stane dveřmi.

Od dnešního dne změň své myšlení. Tvým cílem není naučit se nazpaměť celý slovník, ale poznat zajímavého člověka, rozumět filmu bez titulků, rozumět písni, která tě dojme.

Tvá jazyková cesta není hora, kterou je třeba zdolat, ale město, které čeká na tvé prozkoumání.

Jsi připraven začít své dobrodružství?