Jen s angličtinou budete v zahraničí „neviditelní“
Už jste taky slyšeli ty řeči: „Chystáš se do Nizozemska? No tak v klidu, anglicky tam mluví líp než samotní Britové, holandštinu se vůbec učit nemusíš!“
Tato slova sice znějí uklidňujícně, ale mohou být i takovou tichou pastí. Přimějí vás věřit, že s angličtinou, touto „vstupenkou do celého světa“, se všude dostanete bez problémů. Skutečnost je ale taková, že jste si možná koupili jen „turistickou vstupenku“, a navždy tak budete stát za neviditelnou skleněnou stěnou, sledovat, jak se skutečný život bujaře odehrává, ale sami se do něj nikdy nezapojíte.
To, co považujete za „bezbariérové“, je ve skutečnosti „jen tenký závoj“
Představte si, že jste pozváni na úžasnou rodinnou oslavu.
Hostitelé jsou velmi zdvořilí a aby se vám přizpůsobili, komunikují s vámi záměrně „společným jazykem“ (anglicky). Bez problémů si vezmete jídlo i pití a snadno se se všemi krátce pozdravíte. Vidíte, přežívání je naprosto bez problémů.
Brzy ale zjistíte, že hlavní zábava oslavy, ty opravdu vtipné vtípky, důvěrné žerty mezi rodinou, nebo vřelé příběhy před spaním – to vše probíhá v „rodném jazyce“ (holandsky).
Pokaždé, když propuknou v bujarý smích, můžete se jen zdvořile usmívat a v duchu si říkat: „Čemu se smějí?“ Jste jako vítaný „host“, ale nikdy ne „člen rodiny“.
Přesně tak vypadá život v Nizozemsku, když se spoléháte pouze na angličtinu.
- V supermarketu jste „mistr v hádankách“: Chcete si koupit šampon, ale domů si donesete kondicionér. Chcete ovesné vločky, ale málem si k snídani přidáte granule pro psa. Protože všechny etikety, od složení po informace o slevách, jsou v holandštině.
- Na nádraží jste „úzkostný cestující“: Z rozhlasu hlásí důležité změny nástupišť, na obrazovce bliká název další stanice, ale vše je v holandštině. Musíte napínat uši a vyvalovat oči, abyste omylem nepřejeli svou zastávku.
- V běžném životě jste „outsider“: Bankovní dopisy, oznámení z radnice, nebo dokonce automatické hlasové menu telekomunikačních společností – vše je v holandštině. Tyto věci jsou pro váš život zásadní, ale vy jste jako „analfabet“, který musí neustále žádat někoho o překlad.
Ano, Holanďané jsou velmi přátelští. Když vypadáte zmateně, okamžitě přepnou do plynulé angličtiny, aby vám pomohli z nesnází. Ale tento pocit „péče“ vám právě připomíná: Jste „cizinec“, se kterým je třeba zacházet zvlášť.
Jazyk není překážka, ale „tajná šifra“
Musíte tedy mluvit holandsky stejně dobře jako rodilý mluvčí?
Samozřejmě, že ne.
Klíčové je, že učení se místního jazyka, byť jen pár jednoduchých pozdravů, neohrabané představení se, je jako kdybyste jim říkali „tajnou šifru“.
Tato šifra znamená: „Respektuji vaši kulturu a chci vás skutečně poznat.“
Když v pekárně řeknete lámanou holandštinou „Chci jeden chleba“, nedostanete možná jen chleba, ale také srdečný, zářivý úsměv prodavače. Tento okamžitý pocit propojení vám nevymění ani ta nejpřesvědčivější angličtina.
- Když umíte trochu holandsky, z „turisty“ se stanete „zajímavým sousedem“. Místní budou překvapeni vaším úsilím a ochotněji s vámi navážou skutečný rozhovor.
- Když umíte trochu holandsky, z „úzkostlivého člověka“ se stanete „pohodářem života“. Porozumíte slevovým informacím v supermarketu, uslyšíte hlášení ve vlaku a nejistota v životě se výrazně sníží, nahradí ji klid a sebedůvěra.
- Když umíte trochu holandsky, strhnete tu „skleněnou stěnu“. Rozumíte vtipům mezi přáteli, můžete si s nimi povídat hlouběji a už nejste „hostem“ na večírku, ale skutečným přítelem pozvaným „do kruhu“.
Nenechte jazyk, aby se stal vaší poslední překážkou k navázání přátelství
Skutečná komunikace je střetávání srdcí, nikoli přesný překlad jazyka.
Když si povídáte s nově poznanými holandskými přáteli a chcete se hlouběji podělit o své příběhy, jazyk by neměl být překážkou. V takových chvílích se hodí chatovací nástroje s funkcí umělé inteligence pro překlad, jako je například Intent. Pomůže vám překlenout jazykovou propast a každou konverzaci učiní upřímnější a hlubší, aniž byste museli trapně přepínat mezi „mluvit holandsky, nebo anglicky“.
Nakonec je jen na vás, zda se naučíte nový jazyk, nebo ne. Můžete se rozhodnout zůstat ve své komfortní zóně a být „pohodovým turistou“.
Můžete se ale také rozhodnout udělat ten malý krok a naučit se tu „tajnou šifru“.
Nezáleží na talentu ani na tom, jak dobře se jazyk nakonec naučíte. Jde o volbu: chcete se na svět dívat přes sklo, nebo chcete otevřít dveře a skutečně vstoupit dovnitř a stát se součástí příběhu?