Proč Angličané stále říkají „It“? Jedno přirovnání, které vám okamžitě objasní „skryté pravidlo“ angličtiny

Přemýšleli jste někdy, proč má angličtina tolik zvláštních vět?

Například, když venku prší, řekneme „Prší“, jednoduše a jasně. Ale v angličtině se musí říct „It is raining.“ Kdo nebo co je to It? Je to nebe, mraky, nebo bůh deště?

Nebo když chcete říct „Je důležité mluvit se zajímavými lidmi“, angličtina často jde na to oklikou a řekne „It is important to talk to interesting people.“ Proč to neříct rovnou a k věci?

Tato všudypřítomná „it“ je jako záhada. Ale co když vám řeknu, že se ve skutečnosti jedná o velmi elegantní „skryté pravidlo“ angličtiny?

Dnes nebudeme biflovat gramatické knížky. Použijeme jen jedno jednoduché přirovnání a úplně pochopíme skutečné použití „it“, čímž se váš cit pro angličtinu okamžitě posune o úroveň výš.

Představte si „It“ jako „zástupný symbol“ v restauraci

Představte si, že vstoupíte do velmi populární a vyhledávané restaurace.

Pravidlem této restaurace je: Vstup musí být vždy uklizený a nesmí ho blokovat dlouhý zástup hostů.

Když s velkou skupinou přátel (dlouhý a složitý podmět) přijdete do restaurace, hosteska nenechá deset až patnáct lidí nepořádně se tísnit u vchodu, čekat na stůl a zároveň probírat jídelní lístek.

Co udělá?

S úsměvem vám podá elektronický pager a řekne: „Ten bude vibrovat, až bude hotový, prosím počkejte.“

Tento malý pager je přesně „it“.

Sám o sobě to není váš stůl, ale zastupuje ho. Je to dočasný „zástupný symbol“, který udržuje vchod (začátek věty) přehledný, a zároveň vám říká, že to pravé (ten dlouhý podmět) přijde později.

Jakmile tohle pochopíte, podíváme se znovu na použití „it“ a všechno je rázem jasné.

1. Zabírání místa pro „dlouhé hosty“ (Fiktivní podmět)

Angličtina, stejně jako ta restaurace, má estetickou preferenci: má ráda stručné začátky. Když je podmět příliš dlouhý nebo složitý, působí to nevyváženě.

Například tato věta:

To learn a new language by talking to native speakers every day is fun. (Učit se nový jazyk každodenní konverzací s rodilými mluvčími) je zábavné.

Tento podmět je opravdu příliš dlouhý! Je to jako velký dav blokující vchod restaurace.

A tak na scénu přichází chytrá anglická „hosteska“ – „it“. Nejprve zabere místo:

It is fun... Je to zábavné...

Vchod je okamžitě přehledný. Pak vám hosteska klidně a bez spěchu řekne, jaké je vaše skutečné „místo“:

It is fun to learn a new language by talking to native speakers every day.

Vidíte? „It“ je jako ten pager; samo o sobě nemá žádný skutečný význam, je to jen elegantní zástupný symbol, díky kterému věta zní vyváženěji a přirozeněji.

Až příště uvidíte věty jako „It is important to...“, „It is necessary that...“, „It is great meeting you.“, jen se usmějete: Ach, zase ten pager, skutečný hlavní aktér je až vzadu.

2. Zabírání místa pro „všeobecně známé hosty“ (Počasí, čas, vzdálenost)

Někdy jsou hosté tak zřejmí, že je vůbec není třeba představovat.

Když se hostesky zeptáte: „Kolik je hodin?“ Odpoví: „It is 3 o’clock.“

Když se zeptáte: „Jaké je venku počasí?“ Odpoví: „It is sunny.“

Kdo nebo co je tady „it“? Je to bůh času nebo bůh počasí? Ani jedno.

Protože v těchto situacích je podmět (čas, počasí, vzdálenost) zřejmý pro všechny. Nemusíme pokaždé říkat „The time is...“ nebo „The weather is...“, bylo by to zbytečně obšírné. Tento univerzální zástupný symbol „it“ se objeví znovu, aby konverzace byla extrémně efektivní.

Je pondělí. (星期一)
Je to 10 mil odtud. (离这里10英里)
Stmívá se. (天快黑了)

3. Nasvícení „nejdůležitějšího hosta“ reflektorem (Zdůrazňovací věta)

Nakonec má tento zástupný symbol ještě jeden speciální trik: vytváření důrazu.

Znovu v restauraci, hosteska dokáže nejen zařídit sezení, ale také vám pomůže najít osobu. Předpokládejme, že váš přítel Tom vám včera dal dárek a vy chcete zdůraznit, že ho dal Tom.

Běžný způsob, jak to říct, je:

Tom gave me the gift yesterday.

Ale pokud chcete, aby se „Tom“ stal středem pozornosti, hosteska vezme svůj reflektor (konstrukce It is... that...) a nasvítí ho:

It was Tom that gave me the gift yesterday. Byl to Tom, kdo mi včera dal dárek.

Tato větná konstrukce je jako byste říkali: „Pozor! To, co chci zdůraznit, je – Tom!“ Můžete do tohoto reflektoru umístit jakoukoli část, kterou chcete zdůraznit:

Zdůraznit dárek: It was the gift that Tom gave me yesterday.
Zdůraznit včera: It was yesterday that Tom gave me the gift.

„It“ je zde stále formálním podmětem, ale jeho úkolem je posunout klíčovou informaci věty do středu jeviště.

Shrnutí: Posun v myšlení od „to“ k „zástupnému symbolu“

Až příště narazíte na „it“, už ho neberte jen jako prosté „to“.

Považujte ho za „hostesku“ v anglickém jazyce, která usiluje o stručnost, eleganci a efektivitu.

Když je podmět věty příliš dlouhý, používá it k zabrání místa, aby začátek zůstal přehledný.
Když je podmět zřejmý sám o sobě, používá it k zjednodušení, aby se předešlo zbytečné obšírnosti.
Když je potřeba zdůraznit klíčový bod, používá it k nasvícení a vytvoření fokusu.

Jakmile si osvojíte toto myšlení „zástupného symbolu“, zjistíte, že mnoho anglických vět, které vás dříve mátly, se okamžitě stane srozumitelnými a přirozenými.

Ještě důležitější je, že když začnete „it“ vědomě používat v mluvení i psaní, váš projev bude okamžitě znít autentičtěji a rytmičtěji.

Samozřejmě, po pochopení pravidel je dalším krokem praxe. Nejlepším způsobem cvičení je popovídat si s cizincem. Pokud se obáváte jazykové bariéry, zkuste aplikaci Intent. Má vestavěný výkonný AI překladač v reálném čase, který vám umožní bez jakýchkoli překážek komunikovat s lidmi z celého světa a ihned uplatnit dnešní poznatky.

Pamatujte, jazyk není hromada suchopárných pravidel, která se musíte jen mechanicky učit, ale soubor inteligentních komunikačních návyků. A „it“ je ten malý, ale krásný klíč, který vám pomůže odemknout autentickou angličtinu.