Anglicky se neučíš špatně, jen jsi nikdy „neskočil/a do vody“ a nezačal/a plavat.

Nepřijde ti to taky zvláštní? Od základní po vysokou školu jsme se angličtinu učili skoro deset let. Nakoupili jsme tuny učebnic a slovníků, gramatická pravidla umíme zpaměti, ale proč, když potkáme cizince, máme v hlavě prázdno a ani jednoduché „Jak se máš?“ ze sebe nevydáme bez zadrhávání?

Všichni jsme upadli do obrovského omylu, když jsme si mysleli, že učení angličtiny je jako příprava na zkoušku z dějepisu – stačí se naučit učebnici nazpaměť a získáš vysoké známky.

Ale dnes ti chci říct krutou, a přesto uklidňující pravdu: Učení angličtiny nikdy nebylo o „šprtání“, ale o „učení se plavat“.

Když stojíš na břehu, nikdy se nenaučíš plavat

Představ si, že se chceš naučit plavat.

Koupíš si všechny knihy o plavání na trhu, prostuduješ každý jednotlivý pohyb kraulu i prsou, dokonce umíš nazpaměť odříkat vzorec pro vztlak vody. Staneš se expertem/expertkou na teorii plavání.

A pak tě někdo strčí do vody. Co se stane?

Budeš se jen zmítat, nalokáš se několika doušků vody a zjistíš, že všechny ty znalosti, které jsi načetl/a, ti ve vodě byly naprosto k ničemu.

To je naše dilema s učením angličtiny. Všichni jsme „plavečtí teoretici“ stojící na břehu. Strávili jsme nespočet hodin „studiem“ angličtiny, ale málokdy jsme skutečně „skočili do vody“, abychom ji použili.

Ti, co mluví anglicky plynule, nejsou chytřejší než ty, ani nadanější. Mají jen jedno společné: už dávno skočili do vody a nebojí se nalokat.

Chápou, že jazyk není obor určený k „memorování“, ale dovednost k „dorozumívání“. Stejně jako plavání nebo jízda na kole je jediným tajemstvím – jít do vody a používat ji.

Jak se dostat „z břehu“ „do vody“?

Změna myšlení je první krok, ale co dál? Potřebuješ jasný akční plán, abys se z břehu „strčil/a“ do vody.

1. Nejprve se nauč „udržet se na hladině“, teprve pak „zdokonaluj styl“

Nikdo, kdo poprvé skočí do vody, nezaplave se standardní technikou olympijského plavce. Každý se nejprve naučí, jak se neutopit.

S mluvením anglicky je to stejné. Zapomeň na perfektní gramatiku a pokročilou slovní zásobu. Tvůj současný cíl je jen jeden: aby ti druhá strana rozuměla.

Klidně použij jednoduchá slova, útržkovité věty, nebo dokonce přidej řeč těla. Podstatou komunikace je předávání informací, ne gramatická soutěž. Když se přestaneš trápit tím, že to řekneš „správně“, a zaměříš se na to, „říct to jasně“, zjistíš, že začít mluvit vlastně vůbec není tak těžké.

2. Najdi svůj „bazén“

Nemusíš se stěhovat do zahraničí, abys našel/našla prostředí pro mluvení anglicky. Dnes je tvůj telefon tvůj nejlepší bazén.

Klíčem je proměnit angličtinu z „předmětu k učení“ na „součást každodenního života“.

• Vyměň si svůj oblíbený čínský playlist za anglické popové písně.
• U seriálů, které sleduješ, zkus vypnout čínské titulky a zapnout anglické.
• Změň si systémový jazyk telefonu na angličtinu.

Tohle všechno je o vytváření miniaturního „anglického prostředí“.

Pokud chceš něco přímočařejšího, najdi si nástroj, který ti umožní „ponořit se do vody“. V minulosti bylo těžké najít jazykového partnera, který by s tebou cvičil, ale dnes technologie vše usnadňuje. Chatovací aplikace jako Intent ti umožňují přímo komunikovat s rodilými mluvčími z celého světa. Jejich vestavěný AI překladač v reálném čase je jako tvůj osobní trenér – když se zasekneš u slova nebo nevíš, jak to říct, jemně tě postrčí a pomůže ti plynule „plavat“ dál.

Důležité je vytvořit si prostředí, ve kterém je „mluvení anglicky nevyhnutelné“.

3. Zvykni si na pocit, že se „nalokneš vody“

Při plavání je nemožné se nenalokat vody. Při učení angličtiny je nemožné nedělat chyby.

Každou chybu ber jako „lok vody“. Budeš se cítit trochu zaskočený/á a trapně, ale to také znamená, že se učíš přizpůsobit vodě. Skutečný mistr není ten, kdo nikdy neudělá chybu, ale ten, kdo se po chybě dokáže okamžitě přizpůsobit a jít dál.

Až příště řekneš něco špatně, nenech se odradit. Zasměj se, řekni si: „No jo, zase jsem se naučil/a něco nového.“ A pak mluv dál.

Přestaň studovat, začni jednat

Přestaň být teoretikem na břehu.

Už máš dostatek „plaveckých znalostí“ (slovíčka, gramatika), teď ti jediné, co ti chybí, je odvaha skočit do vody.

Křivka učení se jazyka nikdy není hladká přímka. Je to spíš plácání se ve vodě, chvílemi se posouváš dopředu, chvílemi se nalokáš vody, ale dokud nevylezeš na břeh, nakonec se určitě s lehkostí doplaveš na druhý břeh.

Takže ode dneška zapomeň na „učení se“ angličtiny a začni ji „používat“.

Voda, ve skutečnosti, není tak studená.