Možná se učíte jazyky špatně už od začátku

Mnozí z nás to zažili: strávili jsme léta učením angličtiny, nazpaměť se učili nespočet slovíček, ale když jsme potkali cizince, uměli jsme jen „How are you?“. Nebo si vždycky myslíme, že učení jazyků by mělo začít s „Ahoj“ a „Děkuji“, abychom si mohli popovídat s místními nebo cestovat.

Co když vám ale řeknu, že existuje mnohem efektivnější způsob učení, který se nesnaží o „plynulou konverzaci“, ale místo toho bere jazyk jako klíč k odemknutí světa, který vás skutečně fascinuje?

Dnes bych se s vámi rád podělil o jeden příběh. Hlavním hrdinou příběhu je tchajwanský doktorand studující byzantskou historii v Německu. Kvůli svému výzkumu se „donutil“ stát „rozluštitelem“ němčiny, francouzštiny, starořečtiny a latiny.

Učení jazyků jako detektivní hra

Představte si, že jste špičkový detektiv, který převzal tisíciletý nevyřešený případ – záhadu vzestupu a pádu Byzantské říše.

Tento případ je příliš starý; všechny původní svitky (primární historické prameny) jsou psány dvěma starověkými „šiframi“ (starořečtinou a latinou). Abyste porozuměli těmto prvním důkazům, musíte se nejprve naučit tyto dvě šifry rozluštit.

Ještě problematičtější je, že za posledních sto let tento případ studovalo i několik nejlepších světových detektivů (moderních badatelů). Ve svých rodných jazycích – němčině a francouzštině – sepsali obrovské množství analytických poznámek. Jejich výzkumné výsledky jsou klíčovými stopami k vyřešení případu a vy se jim prostě nemůžete vyhnout.

Co dělat?

Jediným způsobem je stát se „super detektivem“ ovládajícím mnoho jazyků.

Tento doktor historie je přesně takovým „super detektivem“. Jeho cílem není naučit se objednat si kávu latinsky, ale být schopen číst díla Cicera a proniknout mlhou tisícileté historie. Němčinu a francouzštinu se učil ne pro běžnou konverzaci, ale aby mohl stát na ramenech gigantů a porozumět nejmodernějšímu akademickému výzkumu.

Vidíte, když se cíl učení změní z „každodenní komunikace“ na „vyřešení záhadného případu“, celá logika učení se změní.

Vaše „proč“ určuje vaše „jak se učit“

Učební cesta tohoto doktora dokonale ilustruje tento princip:

• Starořečtina a latina: Jen číst, nemluvit. Jeho učitel na hodinách neučil „Jak se máte?“, ale rovnou vytáhl Caesarovy „Zápisky o válce galské“ a hned začal analyzovat gramatické struktury. Protože cílem bylo čtení literatury, veškerá výuka se soustředila na toto jádro. Učil se starořečtinu rok a půl a dokonce ji ještě neuměl použít pro jednoduché pozdravy, ale to mu nebránilo v četbě oněch náročných starověkých textů.

• Němčina a francouzština: Jako „nástroje k řešení případů“. Musel vést hluboké akademické diskuze se svým školitelem a spolužáky v němčině, takže jeho němčina (poslech, mluvení, čtení, psaní) musela být na vysoké úrovni. A francouzština byla nezbytným nástrojem pro čtení obrovského množství výzkumných materiálů. Tyto dva jazyky byly jeho zbraněmi pro přežití a boj v akademickém světě.

Největší ponaučení, které nám tento příběh dává, je: Přestaňte se ptát „jak se naučit jazyk dobře“, nejprve se zeptejte sami sebe „proč se učím“.

Chcete porozumět francouzskému filmu bez titulků? Chcete si přečíst originální román japonského spisovatele? Nebo chcete komunikovat s kolegy z celého světa a společně dokončit projekt?

Čím konkrétnější a naléhavější je vaše „proč“, tím jasnější směr a větší motivaci bude mít vaše učení. Už se nebudete trápit s myšlenkou „toto slovo je k ničemu“, protože víte, že každé slovo, každé gramatické pravidlo, které se učíte, je klíčem k vašemu „pokladu“.

Jazyk je most, který spojuje svět

Zajímavé je, že mluvená angličtina tohoto doktora se naopak zdokonalila v Německu.

V jeho výzkumném oboru se scházeli vědci ze Švédska, Brazílie, Itálie a dalších koutů světa. Když se všichni sešli, angličtina se stala nejpohodlnějším univerzálním jazykem. Právě tato skutečná potřeba komunikace za účelem řešení problémů vedla k jeho rychlému pokroku v angličtině.

To právě dokazuje, že podstatou jazyka je spojení. Ať už jde o spojení starověké moudrosti, nebo o spojení lidí z různých kulturních prostředí v dnešní době.

V dnešním globalizovaném světě se každý z nás může stát takovým „spojovatelem“. Možná nemusíte ovládat čtyři nebo pět jazyků jako on, ale vlastnictví nástroje, který kdykoli prolomí komunikační bariéry, vás nepochybně posune dál. Dnes již chatovací aplikace, jako je Intent, dokážou díky vestavěné AI překládat v reálném čase, což vám umožní snadno komunikovat s lidmi z jakéhokoli koutu světa v jejich mateřském jazyce. Je to jako vybavit vaše myšlenky „univerzálním překladačem“, což činí spojení jednodušším než kdykoli předtím.

Takže, přestaňte brát učení jazyků jako úmornou dřinu.

Najděte si to „proč“, které vás nadchne, najděte si tu „záhadu“, kterou chcete rozluštit. Pak berte jazyk jako svůj nástroj pro dobrodružství a odvážně se vydejte objevovat ten širší svět. Zjistíte, že proces učení už není bolestivým bojem, ale cestou plnou překvapivých objevů.